Proč dřevostavbu?

VYNIKAJÍCÍ TEPELNÉ A IZOLAČNÍ VLASTNOSTI

Dřevostavby mají nesrovnatelně lepší tepelné a izolační vlastnosti oproti zděným stavbám. Roční spotřeby energií
u zděných domů jsou obvykle 3x vyšší než u dřevostaveb.

DŮM ZA CENU BYTU

Odvážné, přesto pravdivé tvrzení. Cenová dostupnost nízkoenergetických dřevostaveb je dána použitím dřeva
jako hlavního stavebního materiálu. Dřevostavba je průměrně o 20% levnější než stavba zděného domu. Tato skutečnost
je logicky vysvětlena rychlostí výstavby.

RYCHLÁ VÝSTAVBA

Do domu se lze plnohodnotně nastěhovat zhruba po sedmi měsících od zahájení výstavby. Dřevostavba je suchý proces výstavby, ten umožňuje stavět domy po celý rok bez ohledu na klimatické podmínky.

DLOUHÁ ŽIVOTNOST

Důkazem dlouhé životnosti dřevostaveb je nejstarší, dosud fungující dřevostavba, která byla postavena před 600 lety. Fyzická životnost moderních dřevostaveb, tedy doba, po kterou stavba a její nosná část při běžné údržbě bude fungovat, je minimálně 100-150 let.

Dřevostavba nabízí skvělé vnitřní klima a tepelnou pohodu, nízkou energetickou náročnost, dlouhou životnost, flexibilní dispozici, výbornou výtěžnost prostoru i rychlou výstavbu. To jsou ve stručnosti jen některé za zásadních výhod dřevostaveb. Dřevostavby jsou ekologickým, nízkoenergetickým
a moderním způsobem bydlení. Současné technologické postupy umožňují stavět velmi rychle a efektivně. Výstavba dřevostaveb je na vzestupu.
V Severní Americe je dřevo převažující stavební materiál pro běžné rodinné domy. Překvapivě se objevuje na špici Irsko, kde technologie na bázi dřeva zejména u staveb pro bydlení převládá. Příznivý vývoj v tomto směru je možno sledovat i u našich nejbližších sousedů v Rakousku a Německu, kteří
ve stavbě rodinných domů využívajících dřevěné konstrukce tvoří na trhu objem v řádu desítek procent.

Proč u nás přetrvává jistá nedůvěra k dřevěným konstrukcím?

Počátky této nedůvěry můžeme možná hledat již v roce 1689, kdy velký požár zdevastoval Prahu, jehož důsledkem bylo razantní omezení použití dřeva ve stavbách vyhláškou. Ta se následně z Prahy rozšířila na celou českou kotlinu. Ani minulý režim dřevu nepomohl, neboť heslem „Šetřete naše lesy“ došlo až k takovým paradoxům, kdy se například krovy montovaly z oceli a pokud se dřevo používalo, jednalo se spíše o provizorní stavby.

Dnes jsou již výhody dřevěných staveb velmi známy. Tyto stavby mají velmi dobré tepelně-izolační vlastnosti, a tím jsou předurčeny pro nízkoenergetické domy. Další jednoznačnou výhodou je rychlost výstavby, kterou zdící technologie nikdy nemohou dosáhnout, přičemž
i ve stavebnictví platí, že „čas jsou peníze". Dřevostavby jsou šetrnější k životnímu prostředí a šetří neobnovitelné zdroje. Život v dřevěném domě
je pocitově velmi příjemný, stěny nechladí, prostor je rovnoměrněji ohřívaný a náběh teploty je velmi rychlý.

Vlastnosti dřevostaveb

Nedůvěřivci se nejčastěji ptají, jak je to se životností dřevostaveb. Je zajímavé, že nikoho nenapadne ptát se na životnost zděného rodinného domu
s klasickým krovem. Ale ten je přece také ze dřeva. Praktická životnost dřevostavby je dána především péčí o ni v průběhu jejího používání. Jsou známy tisíce dřevěných staveb, které existují stovky let. Statistická životnost se uvádí 100 let. Ale pokud byste v takto staré stavbě bez rekonstrukce chtěli žít, zcela jistě by nevyhovovala Vašim dnešním požadavkům. Rekonstruovat takovou stavbu by ale určitě bylo nákladnější než stavba nová. Navíc jste
v takovém případě nuceni přizpůsobovat se stavbě, nikoliv stavba Vám. Takže daleko důležitější než fyzická životnost je životnost morální, tedy jak dlouho je stavba schopna uspokojovat nároky na ni kladené. Poté následuje podstatná otázka, jak ji ekologicky a s co nejnižšími náklady zlikvidovat.
A zde se objevuje další výhoda dřevostaveb. I člověk neznalý uzná, že dřevostavba je v tomto směru jednoznačně výhodnější.

Další častou otázkou je hořlavost dřevostavby. Pochopitelně i dřevostavba musí splňovat stejné požární normy a předpisy jako stavby z jiných materiálů, takže pokud je správně navržena a postavena, není zde větší nebezpečí než u jiných staveb. Malá poznámka pro zajímavost – málokdo ví,
že dřevo má v masivní formě větší požární odolnost než např. ocel. V případě požáru tedy z místa požářiště trčí ohořelé dřevěné krovy, zatímco strop
z ocelových „íček“ se propadl.

A co škůdci, plísně, hlodavci? Pokud je stavba správně navržena a zrealizována, nehrozí ani v tomto směru žádné nebezpečí. Návrhem konstrukce, volbou detailů a dalších materiálů, např. OSB desek, které se v sendvičových stavbách používají, volbou lepených profilů tzv. KVH spolu s doplňkovým využitím chemické ochrany (sloužící zejména v první době stabilizace domu po realizaci, než budou v domě ustáleny vlhkostní a teplotní poměry
a stavba si „sedne“) je stavba dostatečně chráněna.

Lidé se také zajímají o pevnost domu. Obávají se, že jim při silném větru ulétne střecha či ji poboří sníh. Pro stavbu dřevěného domu platí stejná pravidla jako pro domy jiných konstrukcí. Stavbu je nutno doložit statikou, která prokáže, že je dostatečně nosná. Pokud se podle takto doloženého projektu stavba postaví, nemůže se stát, že by byla uvedenými vlivy poškozena. Samozřejmě za předpokladu, že sníh či vítr podstatně nepřekročí normové hodnoty, které se ale stále zpřísňují. Pokud hovoříme o pevnosti, připomeňme si i všeobecně málo známý fakt, že například dřevo kolmo
k vláknům má větší pevnost v tlaku než prostý beton.